úterý 26. dubna 2016

Kachní prsa, čočka beluga, ostružiny a řeřicha


Abych nebyla pozadu, taky přispěju svojí troškou do právě probíhající soutěže Aperitivo moment! Určitě jste zaznamenali letošní ročník soutěže Foodblog roku, kde jsem byla náhodou nominovaná do dvou (!!!) kategorií, což je prostě neuvěřitelný. V půlce května jsme my foodblogeři pozvaní na večírek, kde vyhlásí vítěze v jednotlivých kategoriích, ale to vůbec není to hlavní. Hlavně se všichni najíme, opijeme, a probereme možné i nemožné. Aperitivo moment je součástí Foodblogu roku, je to soutěž o nejlepší předkrm, ke kterému se hodí aperitiv na bázi Aperolu, Campari nebo Crodina. Pro mě už jsou kachní prsa nenávratně spojená s jakýmkoliv drinkem z Aperolu, a je to prostě pecka. Tak doufám, že bude chutnat i vám! 

středa 16. března 2016

Celerová krémová polévka s hnědým máslem a řepným chipsem


Nejlepší krémové polévky dělá Pavlínka od nás z kavárny, o tom nepochybuju. Vždycky je má skvěle dochucený, hustý a vzdušný se spoustou bublinek. Já jí často koukám pod ruku, uklízím po ní vystříknutý polívky z mixéru po stěnách a obracím hrnce v myčce, který tam dává dnem dolů. No a ona mi je za to dává k obědu, to je přece jasný. Plus přihodí pár plesnivých mrkví na provázku, naplněnou gumovou rukavici vodou a pár toaleťáků, který ale najdu až ráno ukrytý v kabelce, takže se to vlastně nepočítá. No prostě láska.

úterý 5. ledna 2016

Gravad Laks (Lax) / Marinovaný losos


Gravad Laks (švédsky Lax) je tradiční skandinávský předkrm nebo fingerfood. Tento recept píšu se slzami v očích, protože jsem z téhle dobroty měla asi tak jeden plátek, jelikož zmizel rychlostí světla. Sice jsem to tady pojmenovala jako marinovaný losos, ale nenechte se zmást, gravad totiž v norštině (a vlastně i ve švédštině) znamená pohřbený. A proč vlastně? Skandinávci totiž původně namarinovaného lososa zakopávali do země, kde se nechal pořádně odležet. Bohužel (bohudík? .) už dneska známe věci jako je třeba potravinářská fólie, která nám značnou část přípravy a pár švihů lopatou ušetří. Sice nám teda nekřupe hlína mezi zubama, ale nevím jak vy, ale já se bez toho klidně obejdu!


úterý 15. prosince 2015

Bezlepkový koláč s kdoulemi a slaným karamelem



Moje prateta bydlí na Újezdě, hned vedle Malé Strany. Má malý omšelý byteček v přízemí, v domě, který je šikovně schovaný od rušné hlavní ulice, po které jezdí tramvaje. Dům je starý skoro jako Praha sama, a nikdo se o něj moc nestará, má různá plesnivá zákoutí a omlácené schody. Jeho zvláštností je však zahrada. Stačí vystoupat půl patra schodů, vylézt takovým malým otvůrkem, a ocitnete se na nádherné a obrovské zahradě. Má vysoké zdi, podél kterých už se táhne Petřín. Na kraji té zahrady je malý domeček, ve kterém kdysi žila jedna malířka a měla v něm i svůj ateliér. A po celé zahradě se tyčí obrovské stromy staré stovky let. Přála bych vám jednou na té zahradě posedět a nasát tu úžasnou, prastarou atmosféru. Jedním tím stromem mezi všemi, je právě kdouloň.

pondělí 9. listopadu 2015

Dýňové risotto se šalvějí


Přísahám, že když někde vidím napsáno rizoto, otevírá se mi kudla v kapse. Ne kvůli tomu, že by mě ten název tak iritoval, ale proto, že si pod tím vždycky představím tu českou klasiku: tedy den starou rýži, kuřecí maso obrané z vývaru, nějakou tu mraženou zeleninku jako je většinou hrášek s mrkví, aby to bylo zdravý, a kupu nastrouhaného eidamu. Achjo. Ještě pochopím, že si to teda někdo udělá doma, protože tam nic jinýho nemá a nikomu radši o tom neříká, ale dávat to na jídelní lístek v restauraci? Některý věci mi prostě nelezou do hlavy.
A teď ruku na srdce, kdo z vás už dělal někdy doma opravdové italské risotto? Nebo ho alespoň ochutnal v restauraci? Přijde mi to trochu jako jídlo z jiného vesmíru. Kupa másla a parmezánu se postarají o to, že po jedné naběračce jste zasycení jako po půlce kachny s knedlíky, ale přitom nemůžete přestat. Tak co, jdete do toho taky? 

čtvrtek 10. září 2015

Je vás tisíc!!! A recept na naked cake k tomu :)


Je vás tisíc! Tisíc fanoušků, podporovatelů a lidí, kterým se líbí to, co dělám. Pro mě je to neuvěřitelný! Tolik lidí si snad ani pohromadě nedokážu představit :) Chtěla bych vám všem ohromně poděkovat, že se mnou držíte i přes moje výkyvy aktivity, nálad a všeho možnýho. Upřímně, mám pocit, že bez těch výkyvů bych to ani nebyla já. Za ty roky už se natolik staly mou součástí že ani nevím, jestli se to dá nějak potlačit! S jedním jsem si jistá, a to je, že mám ty nejlepší fanoušky na světě. Fakt! Díky, že jste :)
Na oslavu jsem upekla naked cake, který se teď hřeje na výsluní, neboť zdobil stoly snad všech svateb, které se letos v létě odehrály. A já se ani nedivím!

sobota 8. srpna 2015

Gazpacho



Nevím jak vy, ale já horko prostě nemám ráda. Moje nejoblíbenější měsíce jsou ty, ve kterých na sebe natáhnu svetr a schoulím se do tepla s horkým kafem. To se v 39 stupních dělá dost blbě, a nejhorší (i když svoje výhody to má) na tom je, že ani nemám chuť na nic k jídlu. Jediný, co v těhlech vedrech dokážu pozřít, je Gazpacho, španělská studená polévka. Navíc je fajn, že zrovna teď je zelenina jako rajčata a okurky v sezóně, takže to má i nějakou chuť. Zkuste jí taky a uvidíte, že něco do sebe to léto přece jenom má!


sobota 25. července 2015

A morning in a life


Probouzí mě ranní sluneční paprsky, mířící přímo do obličeje. Všude je klid, všichni spí. Stahuju si vlasy do drdolu, házím na sebe nějaké to oblečení a vybíhám ven. Zalévám bylinky, jednu po druhé, a dávám pozor, abych přitom nezalila i svého hladového mňoukajícího kocoura, který se mi motá pod nohama. Otevírám pytlík s kávou a v ručním mlýnku jí melu na jemno. Napěchuju bialettku, a za chvilku už se všude rozlévá vůně čerstvé kávy. Vyhrnuju si rukávy a pouštím se do práce. Nehledám recepty, ruce mě vedou tak nějak instinktivně a hlava mi říká, že dneska to není potřeba. Vyndavám máslo a krájím ho na kostky. Prosévám mouku, která mi zapráší pracovní plochu i podlahu. Počáteční práci nechávám robotovi, těsto však stejně poté vyndám a chvilku ho hnětu v ruce, abych se přesvědčila o jeho kvalitě. Miluju hnětení těsta v ruce, křehké se však nesmí příliš zahřát, tak toho po chvíli nechávám. Do poloviny přidávám kakao.

Vyndavám borůvky a maliny, které jsem koupila na trhu den předtím. Voní. Vyváleným těstem vyplňuji tartlettky, plním borůvkami, sypu drobenkou. Za deset minut už se domem line křehká vůně máslového těsta. 
Lámu čokoládu do vodní lázně a přilévám smetanu. Vmíchávám mascarpone. Stěrka projíždí hladkým světlým krémem a já neodolám, a trochu ochutnám. Je to skvělý. Právě upečený korpus plním krémem, a vrším na něj čerstvé maliny. 

Vyjdu ven a natahuji se ke stromu, který je obsypaný meruňkami. Beru jich plnou náruč, jsou ještě orosené. Kleknu si do zahrady a probírám se rukou bylinkami. Od každé utrhnu lístek, promnu mezi prsty, přivoním. Vybírám citronový tymián. Na plotně svářím máslo a cukr na voňavý karamel. Přidávám lístky tymiánu, vylévám do formy. Kladu na něj orosené přepůlené meruňky, přikrývám máslovým listovým těstem. Vůně tymiánového karamelu zůstává ve vzduchu jen do té doby, než jí vystřídá vůně pečených meruněk. 

Mezitím rozkřápnu vajíčka, která jsou celá od slámy, ještě jak je děda přivezl z venkova. Odděluji bílky a žloutky. Šlehám bílky a postupně přidávám cukr, dokud nejsou nádherně lesklé a pevné. Když meringue prohrabuju, mám pocit, že mám před sebou něco neobyčejného a skoro nádherného. Hustá a lesklá hmota, skoro jako cukrová vata, ale ne suchá, je vlhká. Těžko popsat. Upečené je pak sypu posledním zbytkem borůvek a nejlepším borůvkovým krémem na světě. Pár kousků zapráším moučkovým cukrem jako poprašek sněhu, a právě to a vonící dům mi připomenou zimu. 
Zabalím do hnědého papíru a sáčků, a běžím do práce. Odpustím kávovar, profouknu trysky, pár minut, dokud se voda v něm nevymění za čerstvou. Kontroluji nastavení mlýnku, hrubost, gramáž, a udělám první kávy dne, které obratem vylévám do dřezu. Zatím co si povídám s kolegy, připravím espresso a ledové café latté. Na trysce šlehám studené mléko do mikropěny, a vykresluji s ní dvakrát flat white. Vytáhnu čerstvé pečivo, a společně si vychutnáváme pár minut volna, než přijdou první zákazníci.

Křehký kakaový koláč s malinami a krémem z bílé čokolády
Borůvkové mini Pavlovy
Tartlettky s borůvkami a drobenkou
Meruňkový tarte tatin s citronovým tymiánem

Zajímaly by vás recepty? 

neděle 12. července 2015

O Berlíně, o tom, jak to teď se mnou je, a o domácí ledové kávě


Pokud mě sledujete na facebooku, tak vám tahle hurá akce určitě neunikla. V pondělí ráno (v 11) jsme se zkrátka s Martinem rozhodli, že musíme jet do Berlína, a to hned. Byly to konečně dva dny, které jsme měli volné společně, což se moc nestává, a hrůza z toho, že bychom spolu o prázdninách nikam nejeli byla celkem opodstatněná. Já pracuju od devíti do devíti, Martin lítá převážně v noci, takže se úžasně míjíme. V půl jedný už jsme byli na dálnici na cestě do Berlína, a bylo nám krásně.

čtvrtek 2. července 2015

Jahodové mini tartes Tatin


Tak jsem trochu kecala no, nedalo mi to, a ještě aspoň jednu věc jsem letos z jahod upekla. A to hned jednu z mých nejoblíbenějších věcí, a těmi jsou tyhle miniaturní jahodové koláčky, které jsou prostě k sežrání! Nemyslím tím, že by vypadaly nějak extra skvěle, ale jejich chuť teda extra skvělá je. Určitě znáte klasický tarte Tatin z jablek, a tohle je jeho stejně dobrá, ne-li lepší alternativa. Je to rychlovka, uplácáte je s přehledem za půl hodiny. Taky na ně využijete jahody, které už mají trochu něco za sebou a nevypadají úplně krásně. 
Pokud máte někde schovaný kus listového domácího těsta z másla, nebo případně koupené máslové, je to fakt k nezaplacení, protože jejich chuť ještě znásobíte. A úplně nejlíp chutnají teplé :)